chlap, který nikdy nic nevzdává, protože... co kdyby?

Projekt NetStranky.cz doporučuje

Navigace: hledač > ukázky z tvorby > ukázky - písňové texty

ukázky - písňové texty

mizerný foukací blues

 

kočky se k sobě tulí

do města padá listopad

a nápis na ceduli

slibuje, že ti bude hrát

chlapík na harmoniku

nějaký starý hloupý blues…

kočky se k sobě tulí –

no tak to holka taky zkus

 

pár hodin schází do svítání

do ulic táhne šedej chlad

básníci k smrti utahaní

už umřeli - nebo šli spát

jen jeden starej blázen

ti zkouší foukat tichý blues…

pár hodin schází do svítání –

a pořád žádnej konsensus

 

ráno je šedivý a kalný

ošklivý jako chcíplá myš

a moje foukací blues marný -

jsem o tři kočky dál, než blíž

chlupy snad raděj nepočítám…

stejně to stálo za pokus -

 

kočky se k sobě tulí

pár hodin schází do svítání

ráno je šedivý a kalný –

mizerný - jako tohle blues…

 

__________________

ztište ten svět

 

ztište ten svět -

sotva slyším se

v tom zmatku slov a vět -

jak vrabci na římse…

prosím

ztište ten svět –

já chci jen něco říct -

sama sobě…

 

ztište ten svět -

víc bych nechtěla…

je to už spoustu let

co jsem se slyšela

tak prosím

ztište ten svět -

já chci si něco říct -

neslyším nic…

 

šeptám si polohlasem

že možná dospěla jsem

ke konci kolovrátku…

tak znovu od začátku

 

šeptám si polotajně

a na startovní lajně

mám boty ošoupané…

kolikrát se to ještě stane…

 

nanana…

 

ztište ten svět –

víc bych nechtěla…

včera bylo mi pět,              

dnes mám být dospělá

prosím

ztište ten svět –

já chci jen něco říct -

sama sobě

 

                                                          

ztište ten svět…                                                    

jenom šeptnu si                                        

několik hloupoučkých vět -                           

do dlaně u pusy                 

tak prosím                                                                                      

ztište ten svět -                                                     

já chci si něco říct -                                              

neslyším nic…                                                        

                                                                                  

šeptám si polohlasem

že možná dospěla jsem

ke konci kolovrátku…

tak znovu od začátku

 

šeptám si polotajně

a na startovní lajně

mám boty ošoupané…

kolikrát se to ještě stane…

 

nanana…

 

ztište ten svět -

sotva slyším se

v tom zmatku slov a vět -

jak vrabci na římse…

prosím

ztište ten svět –

já chci jen něco říct -

sama sobě…

 

__________________________

hlavu plnou mám tě

(I Can´t Go on Without You – Kaleo)

 

navždy už tě na patře cítím

tiše mluvíš do mých úst

rty a zuby za jazyk chytím

odmítám ten náhlý půst

 

hlavu mám tě, hlavu mám tě,

hlavu mám tě plnou,

hlavu mám tě, hlavu mám tě,

hlavu mám tě plnou

 

tak málo znám tě

tak hodně nechci být sám,

hlavu plnou mám tě

bez tebe být odmítám

 

není co říkat a není říkat komu

není kam jít – jít sám,

není kam, není kam jít domů,

bez tebe být odmítám

 

hlavu mám tě, hlavu mám tě,

hlavu mám tě plnou,

hlavu mám tě, hlavu mám tě,

hlavu mám tě plnou

 

tak málo znám tě

tak hodně nechci být sám,

hlavu plnou mám tě

bez tebe být odmítám

 

navždy už tě na patře cítím

pojídám tvůj něžný klín

rty a zuby za jazyk chytím

v podpaží se uložím

 

hlavu mám tě, hlavu mám tě,

hlavu mám tě plnou,

hlavu mám tě, hlavu mám tě,

hlavu mám tě plnou

 

už navždy navždy navždy mám tě

navždy mám tě vepsanou

pod kůží v něžné variantě

kam jiní sotva dosáhnou

 

já mám tě…

bez tebe být odmítám

dávno znám tě…

hmm…

 

tak málo znám tě

tak hodně nechci být sám,

hlavu plnou mám tě

bez tebe být odmítám

 

_________________

já jsem si cizí

 

jako plot bez kůlu

jsem jenom samá díra

a u srdce mě svírá

pocit, že mi mizí

 

důvod, proč nejít na nulu

proč ještě neumírat

proč tupě do zdi zírat,

když jsem si sama cizí…

 

já jsem si cizí

jak cizí otisk na skle

jak sklíčko hodin prasklé

jak když se ze snu vylekáš…

 

já jsem si cizí

jak tříska v božím těle

a přesto rozechvěle

věřím, že jednou přispěcháš…

 

jako když doznějí

poztrácené noty

řve ticho do samoty…

jako když blahobyt jde krizí

 

jdou stíny raději

vždy směrem do temnoty,

a já si šeptám: co ty? -

jak moc ti budu cizí…

 

já jsem si cizí

jak cizí otisk na skle

jak sklíčko hodin prasklé

jak když se ze snu vylekáš…

 

já jsem si cizí

jak tříska v božím těle

a přesto rozechvěle

věřím, že jednou přispěcháš…

 

jen co dobudeš Svět,

ochutnáš chleba o dvou kůrkách,

objevíš na potulkách

ráj… já zůstanu však táž…

 

jen co dobudeš Svět,

zaslechneš v cizí zemi

že dneska smutno je mi,

a zpátky ke mě přispěcháš…

 

já jsem si cizí

jak cizí vlas na polštáři…

nenajdu v kalendáři

den, kdy ke mně přispěcháš…